Vrána

Tohle je trochu starší věc... nicméně minulost by se asi taky měla počítat

V tmavém pokoji

zabedníme všechno co se dá

jen ignorant se spokojí

s tím, co se nedělá.

Bez jídla, bez pití

nechtít opustit svůj svět

lidi se nasytí

a hodí tě dolů zpět.

Dívám se okolo a nikoho nepoznávám,

už není rozdíl jestli bojuju nebo se vzdávám.

Jak jsem se tady dostala?
Nevím kde jsem!
Nevím kde jsem.

 Tihle lidi mi nejsou povědomí

a tohle místo vidím poprvé

taky hlas mého svědomí

zaniká v kaluži vlastní krve.

Není to horší, není to lepší

není to vůbec nic

a těžko říct, bude-li to někdy víc.

Svázat ruce a zavázat oči

nic nezmění se - a přece se točí!

Vzhůru nohama.

Krev natéká do hlavy.

Dožít se rána.

Zvednout se z podlahy.

Otevřená rána.

Úctu do dlahy.

Jsem černá vrána

a ty vrah nad vrahy.

Pohledy pálí, doteky bodají

slova tráví, úsměvy dodají

všemu trochu tajemna

uberou odvahy

pravda je nájemná

a bije do hlavy.

Tak ne, nechte mě bejt,

nikomu nevěřím!

Jděte pryč, nechte mě bejt,

všichni dál od mých dveří!

Jste tak průhlední

kolikrát to mám ještě říct

vždyť vy jste poslední

kým bych se nechala výst...