Případ upřímné Sáry (2)

Soudní systém je dost nevyvážený, co se rozsudků týče. Vyneseno může být jen vinen nebo nevinen, jako by mezi tím byla nějaká propast. Černá nebo bílá. Panna nebo orel. Žádný mezistupeň. Jen nevina, nebo mnoho podob viny. Můžete být vinni ze zabité z nedbalosti, ne nevinni z úmyslného zabití.

Nad těmihle věcmi Sára v posledních dnech často přemýšlela. Začala si uvědomovat, že je pravděpodobnější, že uslyší rozsudek, který se ji nebude líbit. Protože druhů viny je mnohem více než neviny. O to víc ji bylo jasné, že se celou dobu procesu bude muset tvářit jako naivní žena, která se jen dostala do prekérní situace.

„Jde jen o zvláštní... velmi zvláštní shodu nešťastných náhod. Vždyť jsem nic neprovedla.“ říkala si ráno přes zrcadlem a zkoušela se při tom tvářit vyděšeně a zoufale. „Nic jsem neprovedla. Vážně!“ řekla trochu zoufaleji. „Měla jsem si odbarvit vlasy, abych mohla hrát blbou bloncku,“ řekla svým běžným hlasem.

Žebyobrazy

Filozofická fakulta nowdays. Plno lidí. Prváky jde rozeznat jednoduše – mají ten hloupý naděje plný výraz. Oči zvědavě těkají a snaží se nějak pozřít celý ten obraz uspěchaných mazáků se zády staženými k zemi kvůli tašce plné knížek ze tří různých knihoven. Snaží si to zapamatovat – kdo ví, jak dlouho tady budou. Jsou vyděšení a fascinovaní zároveň. Po jisté době je to přejde. Budou to místo milovat a nenávidět. Nebudou spát. Kafe pít po litrech. Nosit si hipstersky jídlo v krabičkách. Budu uvažovat, co se s nimi stane, jestli nedají předmět, který budou opakovat, a vyhodí je. Snaží se najít si spojence, což končí ve chvíli, kdy se na mě při prezenci otočí prvák a pronese "Já myslel, že jsi Míša," a já mám šílenou chuť se zasmát: "Vypadám snad jako Míša?"

Vrána

Tohle je trochu starší věc... nicméně minulost by se asi taky měla počítat

V tmavém pokoji

zabedníme všechno co se dá

jen ignorant se spokojí

s tím, co se nedělá.

Bez jídla, bez pití

nechtít opustit svůj svět

lidi se nasytí

a hodí tě dolů zpět.

Dívám se okolo a nikoho nepoznávám,

už není rozdíl jestli bojuju nebo se vzdávám.

Jak jsem se tady dostala?
Nevím kde jsem!
Nevím kde jsem.

Případ upřímné Sáry

S větším sebevědomím se dá všechno uhrát, říkala si, když si uvědomila, že dělá vlastně něco úplně jiného než ostatní. Že tady nesedí jen tak pro účast a zážitek. Nadechla se a začala si v duchu opakovat, že je sebevědomá, vtipná a krásná a sebevědomá a nic ji neskolí. Druhá část jejího vědomí se modlila, aby sugesce fungovala.

Úplně si uměla představit, jak se budou tvářit všichni ti lidi, co sedí za ní.

Povýšeně.

Pobaveně.

Opovržlivě.

Pofidérně.

Posraně a všemi dalšími příslovečnými určeními způsobu s negativním významem a předponou po-.