Karma police

Jak nádherný dokáže být život prokrastinátora.
Když víte, že máte jen dva týdny na učení na státnice... ups.. už jen deset dní...
Takže vstávám až kolem 8h, protože odmítám vylést z postele po prvním probuzení. Při učení myslíte na to, jak by to mohlo dopadnout nebo nedopadnout, co byste řekli z učiva a čím to zachránit... jak se našprtat něco jako lingvistiku... to není můj obor. Připadá mi to, že všechny mé zaručené postupy jak se učit selhaly. A každý den selhávájí znovu. Takže rezignovaně sedím na gauči, mám pauzu, v očích slzy a v rukou oříškovou zmrzlinu, která už došla.
Po večerech si představuju, jaké to bude, až to budu mít za sebou... naivně doufám alespoň ve trojky. Vlastně v Ečka. Ohledně bakalářky strach nemám... přesně vím, co mám špatně, ale toho si snad nikdo nevšimne. Pak si pustím něco od Radiohead, protože mají tak klidnou melancholickou hudbu (při Karma Police mám chuť si zapálit). Ale s úžasnými texty, které netvoří jen tři nekonečně se opakující věty. Celý svět se točí, nohy se pletou jako při první chůzina podpatcích.

A už přesně vím, co budu psát, až bude tohle všechno za mnou...

Nějaké rady ohledně učení? Krom "makej, nemáš moc času"..?